OFICIÁLNÍ WEB VLADIMÍRA MERTY

Sleevenote

Cestou na koncert koukám do krajiny… míjím řeku Moravu a stávám se někým jiným. Shledávám v sobě kousek zbojníka. Prosakuje do mne jiná země, jiný temperament, jiné prožívání času. Cestovat lze za ledasčím – já jsem sběratelem záchvěvů, které ke mně doléhají. Duchovní cestování je vyhrazeno lidem, kteří mají rádi nejistotu. Všechno je ještě možné. Znám Mariana léta, a přesto netuším, co v příští vteřině zahraje. Slyším jeho hudbu ve stadiu zrodu, kdy ji ještě prsty nemusí fyzicky odehrát. Něco záhadného se ve mně děje: ztrácím část sebe, abych v sobě uvolnil místečko pro pocity druhého. Není to výměnný obchod – tržní něco za něco tu neplatí. Dostávám od Marina víc, než mohu sám nabídnout.

Samotný prvek cesty k… očišťuje.

Bod nula… hry bez hranic… poprvé a naposledy… letmé dotyky… už výčet možných názvů ukazuje, že nevíme. Jen tušíme.

Směřujeme k něčemu za horizontem. Muzikantská setkání už jsou taková: letmo se v šatně domluvíme na něčem, co pak nedodržíme. Slova selhávají, muzikantská duše se bez nich obejde.

Máte před sebou autentický záznam jednoho společně prožitého večera. Není dobrý ani špatný – prostě byl, a už nikdy nebude stejný. Je to záznam úzkostných pocitů dvou lidí z doby, která se nebude opakovat. Zbudou po ní stohy novinových článků, komentářů, dohod a nedohod. Pocity vzájemnosti nejsou darem z nebes. Je třeba za nimi vykročit, vstoupit na výsostné území rozhovoru bez předem daných mezí.

Otočte list…

Marian to třeba poví líp.

Vladimír Merta

Nemám rád neistotu, ale jej podlieham. Som jej otrokom.

Keď však budem vedieť vopred odhadnut, o čo ide, keď objavím stereotypy, myslím, že to zabalíme.

Zatas ide len o jedinú věc: buď vnášaš do poriadku chaos, alebo do chaosu systém. To je tá prekliata dialektika, ktorá platí stále.

Keď sa k tomu odhodláš, je potrebná prílišná tvrdohlavost, aby malo zmysel byť pri tom. Takýto spôsob komunikácie je ťažký, ale keď sa člověk nesnaží "kolaborovať", je to výborné.

Marián Varga

Zpět