OFICIÁLNÍ WEB VLADIMÍRA MERTY

Recenze

Příběh folkového alba Šafrán připomíná politický thriller

Až po čtyřiceti letech se dostalo deskám písničkářského sdružení Šafrán odpovídající péče. Nakladatelství Galén vydalo poprvé na CD památné profilové album Šafránu s písněmi Jaroslava Hutky, Petra Lutky, Vladimíra Merty, Vlastimila Třešňáka a Dagmar Voňkové. K tomu bylo přidáno druhé album s nahrávkami jmenovaných písničkářů, které vyšly převážně na malých deskách v letech 1968 až 1976.

Reprezentativně vypravená kolekce obsahuje i miniknížku s texty všech písní, z  nichž například Hutkova Náměšť zlidověla.

Průvodní slovo publicisty Jiřího Černého připomíná, že Šafrán spojil unikátní osobnosti, které ve zmrtvělém normalizačním prostředí reprezentovaly inspirativní nezávislou tvorbu. Ať už to byl folkový klaun Petr Lutka, syrový, autentický Vlasta Třešňák, všestranný Vladimír Merta či uhrančivě baladická písničkářka Dagmar Voňková. Jaroslav Hutka byl ve své době folkovou hvězdou, který strhl pozornost mladých lidí k lidovým písním i svým původním songům.

Jako z Hollywodu

Profilová deska Šafrán má za sebou takřka neuvěřitelnou minulost. První náklad alba byl v roce 1977 sešrotován. O likvidaci se postarala Státní bezpečnost, která vyslýchala opozičníka Jaroslava Hutku. Když mu estébák tvrdil, že jeho písně nejsou žádné umění, ale obyčejná politická provokace, Hutka vyhrkl: „To myslíte i ty desky, které mi vycházejí u Supraphonu?“ Policista prý zařval: „Vám vycházejí desky?“ V té chvíli Hutka, jehož alba s  lidovými písněmi Stůj břízo zelená a Vandrovali hudci se velmi dobře prodávala, hořce litoval. Nechtěně doplnil policii informace.

Lidé z StB navštívili vydavatelství Supraphon a rychle se postarali o  likvidaci hotového titulu Šafrán. Na šrotování dvacetitisícového nákladu vinylových desek prý dohlíželi osobně.

Přesto se několika lidem podařilo získat pár kusů alba s nádherným obalem od Vlasty Třešňáka a Vladimíra Merty. Je na něm vyfocená pomalovaná krabice, ležící v prázdné Neklanově ulici v Praze. Zachráněné kusy alba Šafrán pak byly jedním z nejvzácnějších sběratelských artiklů v bývalém Československu.

Po roce 1989 se deska dočkala obnoveného vydání, avšak na CD ve výpravném obalu a s vysvětlujícími texty vychází až dnes.

Vladimír Vlasák
Mladá fronta DNES, 29. prosince 2011, s. 9

Silná slova mír, svoboda a vůně koření

Šafrán: Hutka, Lutka, Merta, Třešňák, Voňková

Vlastně je to dnes už dávná historie. Podtitul alba Nahrávky z let 1968-1976 je výmluvný dostatečně, o sdružení Šafrán, které spojovalo to nejlepší z  domácí písničkářské scény v sedmdesátých letech, už asi každý, kdo chtěl, dávno ví. A nejspíš i o albu, které mělo vše shrnout a podat o celé tehdejší scéně zprávu, avšak na poslední chvíli díky laskavým normalizátorům skončilo "ve stoupě".

Díky péči vydavatelství Galén, která v současnosti tak trochu připomíná práci buditelů a národních osvícenců své doby, vyšla po pětatřiceti letech nejen původní deska, ale ještě druhý disk s písněmi té doby - možná ještě silnějšími, s větší výpovědní hodnotou i zachycením tehdejšího ducha doby i nevadnoucí poezie, z nichž některé stačily vyjít na singlech a některé vůbec ne. Silnými a cennými navzdory podání a odlišnému pojetí interpretů.

První kompletní vydání všech tehdejších studiových nahrávek dýchá především nostalgií, ale v drtivé většině svou sílu ani po letech neztratilo. Hodnotit jednotlivé dnes mnohdy zlidovělé písně, srovnávat známá fakta - tedy že Merta a Voňková byli lepší instrumentalisté než ostatní, Třešňák silný ve své autenticitě a syrovosti a Lutka roztomilý v interpretaci Zychových vtipných, ale jinak vcelku nenáročných bláznivých blbůstek - zavání naivitou. Prověřil je totiž čas. Mnohem zajímavější je si připomínat různé detaily: jak zajímavě zní smyčcový komorní soubor v Hutkově Milá s milou nebo kdože s ním zpívá ten druhý, vychraptělý hlas ve Václavek vrah.

Dvojalbum Šafrán je ale především odrazem své doby. Výraznou stopou invence, zformulovaného názoru i impulzem pro další generace k uvědomění si, že ani doba normalizace nezastavila autorskou tvorbu. Dokumentem toho, že bojovat proti nepřízni je vždy lepší, než jen si stěžovat. A tak si lze užívat jejich dnešní svobodný poslech a uvědomovat si u toho, že svobodný je každý přesně tak, jak sám chce svobodný být. V každém režimu a v každé době.

Antonín Kocábek
www.tyden.cz, 8. ledna 2012

Šafrán: Nahrávky z let 1968-1976

Kolekce 2CD rekapituluje supraphonské snímky Jaroslava Hutky, Petra Lutky, Vladimíra Merty, Vlasty Třešňáka a Dáši Voňkové, písničkářů ze sdružení Šafrán, z nichž dva nahrávali už před jeho vznikem v roce 1972. První disk mapuje devět singlů a čtyři dosud nevydané rarity včetně největší, Třešňákova Zrzavého malíře. Druhý disk obsahuje LP desku Šafrán, jejíž výlisky byly v  roce 1977 před distribucí na pokyn StB sešrotovány. Nahrávky charakterizuje v  objemném CD booku se všemi texty hned titulek průvodního textu Jiřího Černého: Album, které se vymklo normalizaci. Totéž platilo i pro celý Šafrán.

Pavel Víšek
E15, 20. ledna 2012, s. 19

Zpět