OFICIÁLNÍ WEB VLADIMÍRA MERTY

Rozhovory

Vladimír Merta na prahu pětašedesátin směřuje ke smíření

Praha – Legenda českého písničkářství, hudebník, filmař, publicista, esejista a spisovatel Vladimír Merta, oslaví 20. ledna své pětašedesátiny. Mnohostranný umělec, který v současnosti mimo jiné vede kurz hudby v animovaném filmu na FAMU, směřuje podle svých slov ke smíření.

"Snažím se neřvat, nevnucovat svůj pohled, být hlasem v pozadí. Směřuji ke smíření, ale cesta je klikatá a chválabohu snad bude ještě dlouhá," uvedl Merta. Svůj nynější stav označil jako "zápas o to, aby život byl alespoň trochu hravý".

Stále aktivní umělec nedávno odevzdal hudbu k novému animovanému 3D filmu na motivy Werichovy pohádky Rozum a štěstí a dokončuje novou studiovou desku s  muzikanty ze skupiny Etc&hellip Narozeninový koncert chystá 18. května v paláci Akropolis v Praze. "Věřím, že si zahraju s kolegy, které jsem potkal v  minulých pětačtyřiceti letech, od Stivína přes Vlastu Třešňáka až po Mišíka a  další. Zváni jsou všichni," uvedl pražský rodák Merta.

Merta vystudoval architekturu a v 70. letech FAMU, filmovou a televizní scenáristiku a režii. Přestože je tak často vnímán, nechtěl být protestním zpěvákem. Hrál s řadou muzikantů, s jazzmany Emilem Viklickým, Jiřím Stivínem, Mariánem Vargou, Janem Beránkem, Janou Koubkovou, Mirkou Křivánkovou nebo C&K Vocalem. V Čundrgruntu vystupoval s rockery Vladimírem Mišíkem, Vladimírem Padrůňkem, Janem Hrubým, Olinem Nejezchlebou nebo v duu s Václavem Veselým, hrál ale i na folklórních slavnostech ve Strážnici. V 80. letech s Janem Hrubým aranžoval a nahrál album Zuzany Homolové, psal scénickou hudbu, zhudebňoval poezii a věnoval se improvizované hudbě na pomezí žánrů.

Do obecného povědomí vstoupil koncem 60. let jako významný představitel slavného písničkářského hnutí Šafrán spolu s Jaroslavem Hutkou, Vlastimilem Třešňákem, Petrem Lutkou a Dagmar Voňkovou. Kvůli svým občanským postojům a  tvorbě se v polovině 70. let postupně dostal do hledáčku bývalé Státní bezpečnosti (StB).

První album Mertovi vyšlo roku 1969 ve Francii a do rodné země autora se jen pašovalo. Druhé LP natočené již doma roku 1969 Supraphon vyřadil z edičních plánů, aby z něj v roce 1975 vydal jen singl Písmenková láska. V roce 1977 natočil Merta první domácí album P. S., a to na poslední chvíli před rozehnáním sdružení Šafrán, jehož profilová deska byla již na příkaz StB sešrotována.

Právě v Mertově bytě vznikla v roce 1978 i slavná nahrávka Audience s  Václavem Havlem a Pavlem Landovským. Dalších deset roků Merta s přestávkami vystupoval, publikoval a pokoušel se o vlastní filmařské projekty, například napsal scénář k celovečernímu filmu Opera ve vinici. Na festivalu Porta v roce 1986 dostal Zlatou Portu a ve stejné době i dvouletý zákaz za píseň Praha magická.

Po listopadu 1989 se Merta například věnoval natáčení dokumentů a hudby k  animovaným filmům a ve vlastním vydavatelství ARTeM vydal několik alb, převážně s archivními nahrávkami, knihu textů a školy hry na harmoniku a  kytaru. V padesáti letech se začal učit na renesanční a barokní loutnu.

Loni se po 20 letech, poprvé na CD, objevila živá nahrávka Merty pořízená v  roce 1988 v pražské Malostranské besedě. Mertovo 2CD Live/Malostranská beseda 1988 poprvé vyšlo jako dvojice vinylových desek na začátku roku 1989. Deska vydaná tehdy díky producentovi Ladislavu Kantorovi byla jedním ze signálů blížících se politických změn v tehdejším Československu. "Merta se nebojí velkých slov, jako by věděl, že je musíme uchopit a vrátit jim jejich pravý význam," napsal v lednu 1989 Kantor.

ČTK, 19. ledna 2011