OFICIÁLNÍ WEB VLADIMÍRA MERTY

Rozhovory

Vladimír Merta - to není jen písničkář. To je ikona kultury

Jablonec n. N. - Vladimír Merta v Jablonci. Vladimír Merta - není to jen písničkář. Je to osobnost s mnohem širším přesahem, inteligencí a břitkým úsudkem: kytarista a zpěvák Vladimír Merta, ikona české alternativní kultury v  dobách normalizace i po ní. Vystoupí v Klubu na Rampě v Jablonci nad Nisou dnes od 20 hodin. Doprovodí jej muzikanti z mladé skupiny Hromosvod. "Základem večera budou Mertovy nesmrtelné písně ze sedmdesátých a osmdesátých let: Chtít chytit vítr, Astrolog, Praha magická, Kocovina či Vzdálené výstřely. V jistém smyslu se za doprovodu kapely a v duu s klavírem jedná o  návrat k písničkovosti, tak jak ho ostatně protagonista předvádí na loňském povedeném cédéčku za doprovodu Mišíkových Etc…," míní dramaturgyně Rampy Milena Bauerová. "První třetinu odehraje Merta v duu s Ondrou Fenclem, druhou Hromosvod a finále bude dohromady," píše se na internetových stránkách Hromosvodu.

Jak vlastně Merta vnímá českou folkovou scénu?

"Je úplně patafyzická. Především je skoro celá moravská: zpěvná, předvídatelná, rodinná, neurážející. Sborově se šíří čítanková klišé, výprodej minulosti. Majitelé folkových trafik: Jan Burian - vynikající intelektuální moderátor, sarkastický pozorovatel, nebyl pronásledovanej, vždycky se nějak vysmeknul. V  televizi přežil všechny ředitele, pitvořil se v maskách jako ostatní baviči, ptá se stereotypně, nepřipraveně a povrchně. Zoufale strnulý Jiří Dědeček - všežravý komentátor a recitátor klipové poezie, pohotový posměváček, nevidí svět jinak nežli přes své všudypřítomné malé já. Netýkavý, nasládle smutný komik, rytíř a synek od naproti. Nohavica - nekoketuje s mocí. Necpe se do médií. Staví na tajemství - směřuje mimo folkařské sféry. Byl na seznamech, nebyl, koho to zajímá, nikomu neublížil. Ale z písničkářské obce se vydělil. Plíhal, Redl. Rodinný folk s občasnými úlety… Omladinu folkrocku nesleduju, je uhodnutelná, přizpůsobivá a uhlazená, až běda," vyznal se v rozhovoru s  publicistou Petrem Korálem.

Merta je pracovitý a velice plodný. Od devětaosmdesátého napsal kolem čtyř stovek textů, hlavně během prvních pěti let po revoluci. To byla skutečně éra chrlení. Zhudebnil dokonce i dobové inzeráty, reagoval na první televizní reklamy. Jenže záhy zjistil, jak sám říká, trapnou věc: role písničkáře jakožto hromosvodu napětí ve společnosti je naprosto nežádaná. "Lidi si hodlali zahrát hru s velkými kapitalisty a já s trpce levicovým pohledem čním nepotřebně z okolí. Nosné společenské téma uplatním spíš v eseji, novinové studii, fejetonu - nebo natočím televizní dokument. Nemluvě o hraném filmu. Ten je metou, ke které celý život směřuju a zároveň se od ní neustále vzdaluju, " svěřil se umělec.

Jablonecký deník, 3. února 2012, s. 1