OFICIÁLNÍ WEB VLADIMÍRA MERTY

Publicistika

Zápisky 4

Valčík s Bašírem

Animace je oživení mrtvé hmoty, vítězství fantazie nad smrtí. Ale animovaný film Valčík s Bašírem končí záběry skutečného utrpení, nesnesitelně neestetickým ječením arabských matek, kráčejících opuštěným táborem, z něhož křesťanské milice vysály život.

Animovaný film transformuje nelíbivou skutečnost v mýtus. Vrací zasutý příběh, plný netušené viny. Zbloudilá kulka způsobí zvrat: z útočníka je lovný králík. Kdo přežil, toho ženou běsní psi, vynucené oběti války lidí. Film se zarývá do podvědomí estetikou komiksu: rockový šanson a chipsy. Umírání v rytmu bouřlivého rocku zasáhne na bolavém místě: chtěli jsme se bavit, odcházíme jako spoluviníci. Cynik Sharon. A jeho chlapci. Příliš staří na smrt, příliš mladí na válku, ztratili paměť jako přisluhovači zla v Osvětimi. Naslouchají hlasům svého svědomí. Hledají katarzi u nebohých, zasutých obětí. „Někdo v Osvětimi házel lidi do pecí, jiný mu držel svíčku.“ Demokracie si musí dovolit luxus ohlédnutí za svými neúspěchy. Totalitní režimy naopak budují falešné mýty, vzývají děti se samopaly v rukou. Oživlé přízraky cizí, dávné války jsou částí evropské židokřesťanské kultury. Až i arabský tvůrce pohlédne stejným způsobem na utrpení svých dětských bojovníků-živých štítů, bude svět o pár tanečních kroků blíž... K Armageddonu? Spasení?

Odpověď je skrytá v mracích: www.sat24.com/.

Vladimíra Merta
Hospodářské noviny, 27. března 2009, s. 12