OFICIÁLNÍ WEB VLADIMÍRA MERTY

Publicistika

Zápisky 18

Stávka platných jízdenek v metru

Občas se nás ptají, kam jsme zmizeli. Písničkář Jan Řepka projel s kytarou na kole dvacítku štací, aniž zaneřádil planetu uhlíkovou stopou. Bez nároku na uznání, jen si tak vyjel do světa. Kdo o něm ví? Byl první - a náhle v jeho stopách vyjel stmelený národ. Naposledy se tak krásně jelo Prahou po povodních.

Tentokrát ovšem měla nastoupit lidská řeka. Nějak se ale rozplynula. Lidi se potkávali, usmívali, policajti konečně pochopili, že mohou porušit vlastní předpisy. Pomáhali a chránili většinu před agresivní menšinou. Neodtahovali, nebotičkovali, nemodrozónovali. Byli vidět a přívětivě usměrňovali. Do práce nedorazili zbytní zaměstnanci - těm, co došli, se nějak pracovalo líp. Lid nenadával, spolupracoval.

Jak bylo zaměstnancům státních podniků, placeným z daní ostatních? Kdoví… Třeba seděli před televizí a bylo jim trapně, jak málo jich je proti zbytku národa. Pozornosti se dostalo jen jejich přeplaceným křiklounům. Kdyby jim média věnovala minimum času, stávka by prostě nebyla.

Veřejnoprávní televize ovšem nafoukla jejich pochod do nesmyslně obludného hávu. Jak známo, co není na obrazovce, neexistuje ani ve skutečnosti. A  naopak. Státním teroristům už ani jeden šot, ani amatérský snímek. Buďme hrdinové! Stačí nenastoupit do metra ani příští dny. A v den zdražení jízdného spustit protiakci: ani jeden platící cestující v metru či tramvaji.

Jak oni skokově zdražují, tak můžeme stávkovat v placení. Tak nás to odboráři naučili. A Klusák s Remundou by to mohli natočit a televize odvysílat. Česká válka! Celovečerák za jeden den… těch osudů, těch komických situací s  revizory… Stálo by to jeden měsíční plat drážního ombudsmana. Pane řediteli Janečku! Nehodil by se vám tento námět k vašemu Odcházení?

Vladimír Merta
Hospodářské noviny, 24. června 2011, s. 11